|
|
Informovanost žáků SOŠ o rovnováze zdravého životního stylu
Kchýrová, Natálie
Bakalářská práce „Informovanost žáků SOŠ o rovnováze zdravého životního stylu“ je zaměřená na zdravý životní styl a jeho důležité složky, obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je vymezen pojem zdravý životní styl a objasněny základní aspekty důležité k dodržení zdravého životního stylu. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření, které probíhalo na SOŠ za cílem zjistit informovanost žáků v oblasti zdravého životního stylu a jeho dodržování. Na konci práce je uvedeno doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
| |
|
|
Motivace a psychosociální potřeby pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Marková, Lucie ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálními pracovníky, kteří pracují na oddělení sociálně- právní ochrany dětí. Cílem práce bylo charakterizovat faktory motivace a psychosociální potřeby k výkonu práce sociálních pracovníků OSPOD ve Strakonicích. Má diplomová práce byla rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části mé diplomové práci jsem popsala základní pojmy, které se týkají pojmu sociálně-právní ochrana dětí včetně historického vývoje, legislativního rámce a popsala jsem systém fungování sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Dále jsem v této části popsala pojmy, jako jsou Etický kodex sociálních pracovníků, motivace, psychosociální potřeby, psychohygiena a syndrom vyhoření. V praktické části byla použita výzkumná strategie kvalitativního výzkumu a byla zvolena metoda dotazování a technika sběru dat v podobě strukturovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byly zaměstnanci Městského úřadu ve Strakonicích, kteří pracují na pozicích sociálního pracovníka na oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Pro výzkum v praktické části byl stanoven cíl diplomové práce, hlavní výzkumná otázka a tři dílčí výzkumné otázky, které vedou k naplnění cíle diplomové práce. Při zpracování této diplomové práce jsem zjistila, že osobnost sociálního pracovníka je utvářena po celou dobu a...
|
|
| |
|
|
Psychohygiena z pohledu studentů učitelství
HAVLÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na práci s technikami a zásadami duševní hygieny studentů učitelství. Práce je členěna do teoretické a praktické části. V teoretické části je věnována pozornost definici psychohygieny, náročnosti vysokoškolského studia, zvládání emočně náročných chvil, time managementu a syndromu vyhoření. Praktická část přináší výsledky z kvalitativního výzkumu, které vychází z analýzy rozhovorů se 7 studenty Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Cílem šetření je zmapovat a popsat, jak studenti učitelství zvládají náročné situace během studia a jak aplikují metody psychohygieny. Výsledky šetření jsou porovnány s již provedenými výzkumy na dané téma. Z praktické části vychází doporučení, které by studentům vzdělávajícím se v oboru pedagogiky, mohlo zjednodušit práci s psychickým zdravím a usnadnit adaptaci na vysokoškolské studium.
|
|
|
Zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici
DVOŘÁKOVÁ, Klára
Cílem bakalářské práce je zmapovat specifika sociální práce zdravotně sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici. Dílčími cíli je popsat, jaká je role a činnost zdravotně sociálního pracovníka, jakým způsobem je zapojen zdravotně sociální pracovník do multidisciplinární péče v psychiatrické nemocnici a jaké prostředky psychohygieny využívá zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici. Pro výzkum byla zvolená kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturované rozhovoru. Analýza dat byla provedena pomocí otevřeného kódování. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí následného výběru a tvořily ho čtyři zdravotně sociální pracovnice. Z výzkumu se dá usuzovat, že průběh zdravotně sociální práce v psychiatrických nemocnicích je poměrně stejná. Zdravotně sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v psychiatrické nemocnici, kde je pacientům poskytována komplexní zdravotní a sociální péče. Zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici zastává řadu rolí a činností. Mezi role řadíme zprostředkovatel služeb a cvičitel sociální adaptace a mezi činnosti poskytování odborného sociálního poradenství pacientovi i jeho rodině, účast na vizitách a léčebných programech i poradách, podpora při vyřizování dokladů, při řešení dluhové problematiky a při řešení obtíží s bydlením. Zaměstnání zdravotně sociálního pracovníka se řadí mezi pomáhající profese, kde je nezbytná péče o sebe a dodržování zásad psychohygieny. Nejdůležitějším z prostředků psychohygieny je supervize, která je zaměstnavatelem psychiatrických nemocnic dodržována a zdravotně sociální pracovníci se jí účastní v pravidelných intervalech. Bakalářskou práci bude možno použít jako zpětnou vazbu pro zařízení, kde bude výzkumu realizován. Výsledky práce mohou využít zdravotně sociální pracovníci ve zdravotnictví a studenti oboru Zdravotně sociální péče, kteří uvažují o zaměstnání v psychiatrické nemocnici.
|
|
|
Stresory v sociální práci z pohledu studentů
BUKOVSKÁ, Gabriela
Cílem této práce je porovnat teoretická východiska relevantní literatury, pohled a zkušenosti studentů sociální práce (obor Sociální a charitativní práce). Hlavním cílem je zjistit, zda se odborná teorie z oblasti nároků na sociální práci, stresu a jeho zvládání liší od praxe, a jak se studenti vysoké školy vypořádávají se stresem. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část, pro přehlednost a větší komplexnost však není rozdělena do částí, nýbrž rovnou v textu propojuje obě části. Teoretická část je vždy okomentována kvantitativním výzkumem, který se zabývá pohledem a zkušenostmi studentů sociální práce (oboru Sociální a charitativní práce) na stresory.
|
|
|
Psychohygiena jako nezbytná součást předcházení syndromu vyhoření
KULICH, Vojtěch
Bakalářská práce se zabývá otázkou psychohygieny jako nezbytné součásti předcházení syndromu vyhoření. Téma syndromu vyhoření, především jeho předcházení a odstraňování, je v posledních letech často diskutováno odborníky a v dnešní hektické a uspěchané době plné stresových faktorů je velmi aktuální. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část vymezuje klíčové pojmy bakalářské práce, jsou to stres, syndrom vyhoření a psychohygiena. Dále jsou popsány jednotlivé metody psychohygieny a jejich shrnutí do jednotného celku. V praktické části je formou dotazníkového šetření zjišťováno, jaké je povědomí populace o syndromu vyhoření a psychohygieně. A především, jaké metody psychohygieny lidé znají a využívají. To je také cílem práce - objasnit a shrnout možné metody psychohygieny a zjistit povědomí populace o psychohygieně a jejích metodách. Bakalářská práce tak čtenáři podává informace o problému syndromu vyhoření a přináší možné postupy, jak proti němu bojovat, nebo mu i předcházet. Práci lze také využít jako inspiraci člověku, jenž hledá vhodnou metodu psychohygieny a neví kde nebo jak začít.
|
|
|
Život rodiny s dítětem s postižením z psychosomatického úhlu pohledu
NĚMEČKOVÁ, Klaudie
Jakákoli nemoc či postižení se netýká pouze jedince, ale ovlivňuje celé rodiny. Mění se celková situace, hodnoty, normy, ale také životní styl členů rodiny. Péče o dítě s postižením je často vyčerpávající po fyzické a psychické stránce. Objevují se pocity viny, emoční trauma, otázky, proč právě jejich dítě je postižené. Je individuální, jak členové rodiny tuto zátěžovou situaci zpracují a jak dlouho zátěž bude trvat. Je-li však dlouhodobého charakteru, mohou vznikat tzv. psychosomatické obtíže, které situaci dále ztěžují. Proto je velmi důležité myslet na psychohygienu jako prostředek, díky kterému může dojít k vyrovnání a lepší náladě či pozitivnějšímu pohledu na život. Bakalářská práce má za cíl popsat náročnost péče o dítě s postižením a zvýšit o tom povědomí. Má také upozornit na vznik psychických, somatických a psychosomatických obtíží u rodičů a sourozenců dítěte, kteří jsou často opomíjeni a jsou do péče o bratra či sestru s postižením zapojeni. Dalším cílem je zjistit možnosti zajištění psychohygieny u rodin a možnosti pomoci při vzniku nejen psychosomatických obtíží. Jelikož s rodinami s dítětem s postižením úzce pracují sociální pracovníci, souvisí s tím i můj další cíl. Zjistit informace o náročnosti péče, vzniku psychosomatických obtíží u rodin, kteří pečují o dítě s postižením z pohledu sociálních pracovníků a informovat se o jejich postupech při prevenci a pomoci těchto obtíží. Teoretická část se zabývá rodinou, postižením, vznikem psychosomatických obtíží a možnostmi prevence a zvládnutí zdravotních obtíží. Empirická část se zaobírá prezentací získaných dat, sumarizací a odpověďmi na výzkumné otázky. Výzkum byl kvalitativní, metodou získávání dat byly rozhovory, metodou zpracování dat kvalitativní obsahová analýza, technikou obsahové analýzy. Z výsledků vyplývá, že sdělení diagnózy dítěte, bylo pro rodiče traumatizující a že náročná péče ovlivnila zdravotní stav členů rodin. Rodiče často vnímají negativní přístup k jejich osobě, nedostatečnou informovanost o postižení a další pomoci. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako zdroj informací pro společnost a rodinu, také pro lékaře a sociální pracovníky, kteří pracují s dětmi s postižením. Aby si uvědomili, že péče o dítě s postižením je leckdy pro pečující velmi náročná po fyzické i psychické stránce a neopomíjela se citová stránka člověka. Společnost, lékaři i sociální pracovníci by měli brát rodiče a sourozence jako nesmírně důležité osoby, které to nemají jednoduché, a potřebují odpočinek, volný čas a prostor na řešení svých obtíží.
|
|
|
Duševní hygiena jako součást osobnostního rozvoje učitelů v MŠ
HUNYADYOVÁ, Eva
Tato práce se věnuje tématu psychohygieny, přičemž nahlíží tento obor z perspektivy jeho možností přispět k osobnostnímu růstu učitelek mateřských škol. Teoretická část proto nejprve popisuje roli psychohygieny učitelek ve vzdělávání a výchově dětí a propojuje ji s jejich profesními kompetencemi. V dalších kapitolách se pak zabývá vybranými oblastmi, které mají potenciál rozvoje osobnosti. Patří sem sebevýchova, seberealizace, rozvoj resilience a životospráva. Jedna z kapitol je věnována také stresu a syndromu vyhoření spojenému s profesí učitele a způsobům jejich zvládání. Navazující praktická část práce seznamuje s výsledky výzkumného šetření, jehož cílem bylo podniknout sondu do postojů a praktikování psychohygieny učitelkami mateřských škol. Dále zjistit jakou vnímají podporu v oblasti udržování dobrého psychického zdraví a zaměřit se na to, jak učitelky reflektují působení vlastního rozpoložení na klima ve třídě. K realizaci výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní přístup metodou hloubkových rozhovorů.
|
host ::
RSS.